Jdi na obsah Jdi na menu
 


Válečné události v našem kraji

 

Rok 1945 přinesl nám osvobození. Po neděli 22. dubna bylo na silnicích Vyškovska rušno, zvláště v noci. Byly to velké přesuny německé armády. Letecké souboje v kraji byly stále častější – v úterý 24. dubna byly letecké souboje nad německými vesnicemi. Pak následoval letecký útok na muniční vlak ve stanici Luleč, který byl zničen.

Nálety se opakovaly a ve čtvrtek 26. dubna začala sovětská letadla bombardovat malými bombami Vyškov. V pátek 27. dubna začali Němci ničit trhavými náložemi  kasárny u státní silnice a letiště ve Vyškově. Byly to strašné detonace.

V neděli 29. dubna  již stála sovětská vojska před Vyškovem. Po jeho dobytí v pondělí 30. dubna se zachytili Němci v lesích na střelnici na čáře Hamiltony, Opatovice Ježkovice.

Po 1. květnu za deštivého počasí byly v činnosti jen přední hlídky a dělostřelectvo. Také německé dělostřelectvo odstřelovalo v těchto dnech z lesů blízké okolí a Vyškov. Obyvatelé obcí  od Drysic přes Hamiltony až po Opatovice byly od 29. dubna do 9. května v krytech. Poslední německý tank projel po silnicic Dědice, Hamiltony, Lhota v podvečer 30. dubna. Dojel pouze do Lhoty. Ta byla již z části obsazena rudoarmějci. V lesích okolo Rychtářova byl boj o každou píď lesa. Osvobození tohoto prostoru si vyžádalo mnoho sovětských obětí. Dne 3. května rudoarmějci u Lhoty zajali 21 německých vojáků a v horní části Lhoty se podařilo jednomu rudoarmějci granátem zneškodnit celé družstvo Němců. Na obou stranách se hojně používalo minometů.

Urputně prý se bojovalo ještě 5. května v prostoru od Rouského kopečku1 k údolí Malé Hané po chaloupku v Podpolí. V tomto prostoru padlo asi 40 rudoarmějců, kteří byli pochováni do společného hrobu v Dědicích. Jejich pozůstatky pak byly odvezeny na Ústřední hřbitov do Brna.

Podle nalezených padlých se bojovalo u bunkru na Kopci až po Lhotky, pak o vesnici a na Pastviskách. Z 8. na 9. května palba ustala. Německo kapitulovalo.  Podle detonací, které se ozývaly této noci, ničili Němci zásoby a zařízení v lesích nad Kozí Horkou. Zde tedy končila v jedné části hrozná II. světová válka. Zde také leželi tři, jedni z těch miliónů padlých sovětských vojáků; jeden u bunkru na Kopcích, druhý z studénky na Lhotkách a třetí u domu č. 85, pochovaný na dvoře domu č. 93.

Neslyšel asi už ani poslední výstřely umírající německý voják  u č. 98. Slyšeli však jeho sténání občané  Leopold Bednář, Josef Liška, František Grošek, kteří mezi prvními přišli zhlédnout zpustošenou vesnici. Těžko se umíralo daleko od vlasti dvěma Rumunům v Rohlině č. 126. a za Plchovým. Poslední zákopy Němci vykopali v lese na Pastvisku, aby odtud dobře mířenou ranou jim vzali životy. Pak už spěchali po ústupové cestě v Boskovicím aby tam někde byli odzbrojeni a čekali v zajateckých táborech.

 

Hrdě před pěti lety přisli, připravili nás o krásný domov. Nyní potupně odcházejí a naši občané přicházejí zatím jen zhlédnout svůj zničený domov.

 

1 U autobusové zastávky Pařezovice

 

Zdroj: Pavel Martinásek - Paměti obce Rychtářova – dokument o vystěhování a znovuosídlení obce, Rychtářov 1970

Upraveno.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář